KRYŠTOF A JÁ

17.03.2020

Život je tak nepředvídatelný, někdy stačí pouhá vteřina a vše je rázem jinak. Nejistota, které každodenně čelíme, nám do našich všedních dnů přináší jak to pozitivní, tak negativní. Je až neuvěřitelné, jak rychle pak dokážeme zpřeházet naše priority a začínáme vnímat věci, na které jsme se předtím tolik nesoustředili. Pandemie onemocnění COVID-19 se šíří celým světem a jistým způsobem zasahuje do života každého z nás. Kdo neměl za poslední dny nějaké plány, na něco se netěšil? Kdo nepocítil alespoň nepatrné zklamání, pocit obavy nebo strachu ze situace, která nás teď všechny ohrožuje?

V tuto chvíli je potřeba rozumně vyhodnotit, co je důležité a co méně. Věřím, že za nějaký čas, až bude lépe a podíváme se na věci s jistým odstupem, budeme na svět nahlížet o trochu jinak než předtím. Zároveň se však těším na všechny ty drobnosti, z kterých se budeme moct zase radovat. Já se třeba budu těšit na náhradní termín koncertu kapely Kryštof.

Zbožňuji jejich hudbu a navíc mě zcela fascinují texty jejich písní. Je dokonalé, jak si pohrávají se slovy, v kterých si každý nachází své. Je to zvláštní, ale členové této kapely mě jistým způsobem provází po celý můj život. Pamatuji si, jak mě jako malou zcela uchvátila písnička Lolita v pořadu Medúza. A když jsem pak k Vánocům dostala jako dárek podepsané cédéčko Magnetické pole, neposlouchalo se u nás doma už nic jiného. 

Díky kryštofáckým písničkám jsem si našla vztah i ke svému hudebnímu nástroji, přiznám se, že dříve jsem chodila do Základní umělecké školy Bedřicha Smetany jen z donucení, Sarauerovy skladby pro mě byla vážně muka. 

Největším překvapením pro mě bylo, když jsem zjistila, že na vysoké škole budu chodit do stejného ročníku s Jakubem Dominikem. ,,Nejen, že skvěle hraje na bicí, ale on je zároveň i tak chytrý," říkali jsme si často mezi sebou. Někteří z nás totiž neměli k filozofickým otázkám na seminářích, na rozdíl od Kuby, často co říct. 

A když jsem se vdávala? Písnička ,,Ty a já" byla jasná volba pro náš první novomanželský tanec. Hned o týden později jsme si s manželem užili koncert na Strahově, na který vzpomínám dodnes. Mimochodem bílý náramek mám schovaný na památku. Domů jsme dojeli asi kolem třetí ráno a pondělní vstávání do práce pro nás bylo opravdu výživné. Ale žijeme jen jednou, ne?  

Když jsem na svět přivedla svou dceru, na nějakou dobu jsem se kulturních zážitků musela vzdát. O to více mě potěšilo, když mi manžel po téměř roce a půl, co jsem na mateřské, daroval lístky na JenomPísničkyTour. Vím, kolik úsilí ho stálo, aby ty lístky vybojoval, byly totiž jako vždy vyprodané během několika minut.

Teď je něco málo po dvacáté hodině večer a já si prozpěvuji mé oblíbené písničky. Kolem mě však nejsou žádní lidé, neslyším potlesk ani jásot fanoušků. Postrádám takové to souznění kapely se všemi zúčastněnými, které vytváří nezapomenutelnou atmosféru. Je to tím, že nesedím v divadle, kde jsem už touto dobou měla dávno být. Jsem doma a sleduji živé vysílání na mobilu. Vše na mě doléhá a dochází mi spousta věcí. Koho by ještě před nějakým časem napadlo, že naše země jednoho dne vyhlásí nouzový stav kvůli šíření koronaviru a později se ocitneme i v karanténě? Že se v podstatě ze dne na den uzavřou obchody, restaurace, hospody, včetně hranic, že se přestane vyučovat ve školách a že se tak zásadně promění životy lidí téměř po celém světě?

Vše samozřejmé se v této době stává nesamozřejmým. Za těch pár dní jsem už docela unavená z toho, jak se každý druhý stává odborníkem a ví vše nejlépe. Občas přemýšlím nad tím, zda náš premiér vůbec někdy spí. Uvědomuji si, jak náročné to teď mají lékaři, zdravotníci, policisté, vlastně všichni, co musí být v kontaktu s větším počtem osob. O to více si vážím těch, co v tomto těžkém období nabízí pomoc, co se chovají lidsky a snaží se dělat ostatním radost. Jednou z takových osob je pro mě i zpěvák Richard Krajčo, děkuji za jeho pozitivní energii, kterou se neustále snaží předávat dál. Tak se společně zastavme, zpomalme a radujme se z maličkostí. Všem přeji mnoho zdraví, protože to je vždy to nejdůležitější a zvlášť v této době. A zároveň se moc těším až si za nějaký čas budeme moct zase všeho užívat naplno.

A na co se nejvíce těšíte vy?