INÉ KAFE: NÁZEV NAŠÍ KAPELY VYMYSLEL KAMARÁD, KTERÝ BYL UŽ HODNĚ POD PAROU

Iné Kafe je slovenská punkrocková hudební skupina, která vznikla v roce 1995 v Bratislavě. Největší úspěch jim přinesla alba Čumil, Je tu niekto? Príbeh nebo také Bez udania dôvodu. Nejnovější album nese název Made in Czechoslovakia, které obsahuje deset cover verzí československých hitů do roku 1989. V současné sestavě hraje kytarista Vratko Rohoň, známý jako Vraťo, bubeník Jozef Praženec (Dodo) a baskytarista Vlado Bis.

https://www.inekafe.sk/

Facebook: https://www.facebook.com/inekafe/

Jak vlastně vznikl název vaší kapely Iné Kafe?

Když vznikala naše kapela, v roce 1995, tak jsme pořád nevěděli, jak se bude jmenovat, nepřicházel žádný dobrý nápad, ale věděli jsme se, že se tím názvem chceme odlišovat od tehdejší scény, která byla popová a rocková. A pak jsme jednoho večera byli s kluky v nějakém baru, kde přišel i náš kamarád, který byl už hodně pod parou a neustále na všechno říkal: ,,Á, tak to je iné kafe, to je iné kafe." Byl s tím neskutečně otravný a když jsme pak dohnali jeho hladinku, tak jsme si řekli, že to vlastně vůbec není špatné a že by to mohl být dobrý název pro kapelu, a tak to vzniklo.

Začínali jste jako celá řada bratislavských kapel, někde v garáži. K jakému hudebnímu žánru se řadíte dnes?

My se hlásíme k takovému tomu americkému pop punku. Začínali jsme na kapelách jako Bad Religion, později pak Green Day, The Offspring, začali jsme sledovat tu kalifornskou scénu a kopec dalších kapel. Všechno se vyvíjí, scéna se mění, některé skupiny přestaly hrát, jiné změnily styl, vyvíjejí se oni, vyvíjíme se i my.

Jak často koncertujete v České republice?

Narodili jsme se v době, kdy bylo ještě Československo a i když pak ty dvě země politicky rozdělili, pro nás se nic nemění na tom, že Česko, Moravu, Slezsko a Slovensko vnímáme pořád za něco, co k sobě jistým způsobem patří. V Česku vystupujeme bez jakýchkoli bariér, české kapely zase jezdí na Slovensko a podle mě to je zcela přirozené. Minulý rok jsme to například měli padesát na padesát, hráli jsme rovným dílem jak na Slovensku, tak v České republice, což nás opravdu těší a jsme za to moc rádi.

Preferujete vystupování na větších nebo menších hudebních akcích?

Nám je to úplně jedno, hrajeme všude, kde nás chtějí lidé slyšet. Hlavní je, abychom byli na konci koncertu všichni spokojení, jak obecenstvo, tak my jako kapela. Vždycky nás těší, že jsme si mohli zahrát, byla dobrá nálada a fanoušci si s námi zazpívali naše písničky.

Je pravda, že Vám na začátku odmítali hrát písničky v rádiu?

Ano, je to tak. Ten hudební styl, který hrajeme je pro rádia tvrdý a pro některé pankáče zase měkký, takže jsme někde uprostřed. Později ale začaly vznikat i rocková rádia a ty už nás neměly problém hrát. Dnes rádia hodně využívají tzv. call outy, díky tomuto průzkumu se pak ví, co jejich posluchači preferují. Je ale pravdou, že do většiny popových rádií moc nesedíme.

Vaše písnička Ráno je mezi lidmi hodně oblíbená. Jak vznikla?

Vznikla v roce 2000, kdy naše kapela zažívala velmi těžké období, protože tehdy jsme se v té první sestavě rozešli a to dost nepěkně. Hodně se to propíralo v médiích a paradoxně čím více se o vás píše, tím více jdete do podvědomí lidí, takže jsme získali ještě větší popularitu. Nerad na tu dobu vzpomínám, velmi mě trápilo, že k něčemu takovému vůbec došlo... A tak jsem složil text pro písničku a převedl ho na mladého člověka, protože v takové situaci se může ocitnout kdokoliv, ne jen kapela, která se v daný moment rozešla, ale i lidé, staří, mladí. A když si poslechnete refrén:

Keď včera bola tma, tak dnes príde ráno,

a s ním sa skončí sen, čo kradl ti spánok.

A svitanie ti úsmev na tvári pripraví.

V tom textu má být cítit naděje, že přijde nový den, který bude lepší, kdy všechno zlé přejde a bude zase dobře.

Co bylo impulzem, že jste se dali zase dohromady?

Chtěli jsme hrát, a tak jsme vytvořili novou sestavu, což byla otázka jednoho nebo dvou měsíců a hned jsme také vydali nový singl. A tak se stalo, že z jedné kapely, pak byly najednou kapely dvě, na rozdíl od nás, ale vystupovali pod jiným názvem. Až čas ukázal, že našemu rozpadu předcházely jen směšné problémy, dneska se tomu už jen všichni smějeme. Všichni vycházíme přátelsky, dokonce jsme s bývalými členy měli několik turné k albům, která jsme spolu nahrávali.

Když byste měli několika větami charakterizovat kapelu Iné Kafe, co byste o ní řekli?

Snažíme se být věrní našemu názvu, chceme být jiní než ostatní. Máme jiné názory, které jsou v mnohém odlišné od mainstreamu. Je to cítit i v našich textech, nechceme za každou cenu dělat tralala a zpívat ľúbim ťa. My také zpíváme o lásce, ale svým způsobem, používáme jiné metafory. Balancujeme někde na pomezí punkrocku a popu. Teď jsme vydali nové album, máme vydaných mnoho cédéček i dévédéček, včetně výběrů. A hlavně, fanouškové se můžou spolehnout, že neodejdeme do nějakého jiného stylu, jak to dělají některé kapely, když zjistí, že se poslouchá už něco jiného. V rámci našeho stylu se snažíme sledovat, co se děje venku, jak se kapely vyvíjí. My už taky nehrajeme jako před léty v garáži, ale stále jedeme to své Iné Kafe. 

Fotografie: archiv Iné Kafe, Facebook Iné Kafe